První vicemiss České republiky a Miss Naděje pro rok 2021, devatenáctiletá Sarah Horáková sbírá tituly po celém světě. Na soutěži World Miss University, která se konala již 31. rokem v jihokorejském Soulu v prosinci 2022, mezi 125 soutěžícími vybojovala jako nejmladší účastnice titul 6th Runner Up World Miss University a také titul Miss Best National Costume 2022. Po tomto velkolepém úspěchu byla pozvána na další prestižní soutěž krásy Miss Icon World, která se bude konat v červnu tohoto roku v Indii. Sarah věří, že kromě reprezentace České republiky bude moci opět o něco více zviditelnit a podpořit organizace Unicef a Cara Plasma, s nimiž spolupracuje. Na téma dárcovství krevní plasmy, svého studia, cestování nebo dalších plánů nám poskytla exkluzivní rozhovor.
Dárkyní krevní plasmy jste již více než rok. Kolik odběrů jste za tu dobu absolvovala?
Ano, je tomu již přes rok, kdy jsem začala plasmu darovat. Tuším, že jsem nyní dokončila svůj devátý odběr. Bohužel jsem nemohla darovat plasmu každých 14 dní, jelikož jsem cestovala i do zemí mimo Evropskou unii, tudíž jsem tam poté musela mít pauzu. To však neměnilo nic na tom, že pokud jsem měla příležitost plasmu darovat, neváhala jsem ani chviličku. Upřímně jsem se do odběrového centra i vždy těšila.
Jakou pobočku nejčastěji navštěvujete?
Jelikož pocházím z jižní Moravy, nejčastěji jsem navštěvovala pobočku v Břeclavi, kterou mám upřímně také nejraději. Personál je tam opravdu velice milý, až jsem se tam cítila kolikrát jako doma. Nejen, že jsem zjistila pokaždé můj zdravotní stav, ale také člověk odchází s dobrým pocitem.
Vnímáte rozdíl mezi odběry před rokem a nyní? Například z hlediska počáteční nervozity před odběrem?
Určitě, když jsem šla darovat plasmu poprvé, bylo to opravdu jiné. Byla jsem nervózní a nevěděla jsem, co čekat a jestli budu vůbec moci darovat. Když jsem byla poprvé darovat, bohužel musím říci, že jsem byla trošku nezodpovědná a nebyla jsem dostatečně najezená a napitá, tudíž se odběr nezdařil. Když jsem však šla podruhé, kde jsem v ten den a den před odběrem vypila přes dva litry vody a měla za den dostatek bílkovin, odběr byl za pár desítek minut hotový a já byla šťastná, že budu vhodným dárcem krevní plasmy.
Cítíte se během odběru komfortně?
Ano, jak jsem řekla, cítím se tam občas někdy lépe než doma. Opravdu si tam odpočinu, kouknu na kousek nějakého filmu, nebo si něco čtu do školy. Jelikož je personál vždy velice laskavý, ráda si s nimi i po pár týdnech popovídám.
Proč jste se rozhodla oslovit ke spolupráci společnost Cara Plasma?
Když jsem se dozvěděla o tom, že Gymnázium Velké Pavlovice, na kterém jsem studovala, spolupracovalo na spoustě projektů ještě před covid pandemií a poté se vše rozpustilo, upřímně jsem to tak nechtěla nechat. Díky tomu, že jsem se poté seznámila s marketingovým oddělením v Břeclavi, byla jsem moc ráda, že jsem mohla opět tuto spolupráci navázat a pomoci také s náborem studentů z okolí.
Takže oslovujete studenty ze svého gymnázia?
Nejen to. Nyní mám jako cíl především dát Cara Plasmu více do povědomí a ukázat nejen mladým lidem, že když to zvládnu já, zvládne to každý.
Ráda cestujete – co vám cestování přináší a co vás na něm nejvíce baví?
To je pravda, cestování je taková má srdeční záležitost. Miluji na něm tu svobodu, že si vezmu batůžek a můžu se vypravit, kamkoliv chci. Nejen, že mi to přináší každým dnem nové zkušenosti a zážitky, ale především mám tu možnost poznat lidi z celého světa. Spousta z nich je mým vzorem.
Takže cestujete zejména pro radost a poznání?
Cestování je pro mě i takovou prací, jelikož když mi bylo třináct let, začala jsem sama cestovat díky projektům Erasmus plus. A nyní je vytvářím a předávám tyto informace dalším mladým nadaným lidem, kteří si tu možnost také zaslouží.
Jaké zajímavé destinace jste v poslední době navštívila?
V poslední době to byla především má cesta kolem světa, kterou jsem začala v Los Angeles a poté pokračovala na svatbu mé tety do Austrálie, následoval Singapore, poté tři dny pracovně v Německu a zpět do Asie na další svatbu mé kamarádky na Filipínách. Upřímně to byla docela náročná cesta, avšak především jsem se opět spoustu věcí naučila a vážím si teď také toho, že můžu trávit dny s rodinou.
Jaký obor studujete a jaké jsou vaše profesní plány?
Studuji v Brně na Masarykově univerzitě, kde se především specializuji na interaktivní média a marketing. Studuji toho trošku více, nějaké předměty mám také na právnické fakultě a také na přírodovědecké fakultě. Abych se náhodou nenudila (smích).
Pocházíte z vinařské oblasti – jaký je váš vztah k vínu?
Pocházím z Velkých Pavlovic, což je malé vinařské městečko na jižní Moravě. Sice jsem se narodila v Praze, avšak v šesti letech jsem se s maminkou přestěhovala na Moravu a bylo to to nejlepší rozhodnutí. Babička s dědou mají vinohrady, takže jsem jim moc ráda chodila v létě a na podzim pomáhat ve vinici a to mi zůstalo i dodnes. Od svých patnácti let pracuji u tety v Galerii vín, takže jsem se snažila k vínu najít i takovou trošku profesionálnější cestu.
Máte svou oblíbenou odrůdu?
Nejoblíbenější víno asi nemám, spíš se snažím k nějakým vínům také „prodegustovat“ a dospět k nim. Ale to, že chodím v kroji, který je také spojený s vínem, asi není úplným tajemstvím. Ale kdybych měla říct jednu odrůdu, byl by to Ryzlink vlašský, jelikož ho dělal i můj děda.
Čemu se aktuálně nejvíce věnujete a jaké jsou vaše nejbližší plány?
Aktuálně se nejvíce věnuji své vysoké škole, kterou mám stále samozřejmě jako prioritu. Většinou jsem přes léto vždy v České republice a jinak tomu nebude ani letos. Nemůžu se tedy dočkat, až přijde čas strávený s přáteli a rodinou, ale také se konečně můžu pořádně opřít do práce, kterou miluji. Jsem totiž trošku i workoholik.
